Profil cestovatele: Stanislav Lhota

Na kolik se cítím:
Zhruba na svůj věk (34)
Oblíbené země:
Nepál, Madagaskar, Indie, Indonésie, Čína Na Madagaskaru, v Indii a v Indonésii jsem pracoval (v Indii od svých devatenácti, v Indonésii doteď), tak asi proto.
Na kterých místech se mi hodně líbilo:
Hory v Yunanu (Three Parallel Rivers NP) na prvním místě, Makalu-Barun v nepálských Himalájích hned na druhém, na třetí místo už by bylo víc kandidátů.

Cesta, které si nejvíce vážím:
Nejspíš můj druhý pobyt v Indii (1995-1996), kdy jsem se v praxi učil dělat terénní vědu, a pak můj druhý pobyt v Indonésii (2006-2007), kdy jsem se v praxi učil ochranařině
Nejdelší cesta:
Z hlediska vzdálenosti asi moje první cesta do Indie a Nepálu a zpět po zemi v roce 1994. Z hlediska času následující dvouletý pobyt v Indii, 1995-1996 (to už jsem tam ale letěl)
Proč cestuji a co mi to dalo a vzalo?:
Já v podstatě moc necestuju. Většinou jen přijedu a pak se rok skoro nehnu z místa...
Oblíbený cestovatel, dobrodruh či objevitel:
ako kluka na mě hodně zapůsobil deník Charlese Darwina z plavby na lodi Beagle - akorát jsem ho ještě nedočetl... A zhruba ve stejné době na mně zanechaly stopy knížky Geralda Durrella a dokumenty Davida Attenborougha.
Cestovatelské Curriculum Vitae:
Začal jsem hned po revoluci (v prváku na gymnáziu) každoročními prázdninovými cestami autostopem po Evropě a Malé Asii. Po prváku na UK jsem přes prázdniny jel do Indie, tam jsem zakotvil s výzkumem hulmanu posvátných a v rozmezí 1994 - 2000 jsem tam strávil celkem tři roky. Měl jsem v plánu dodělat si na indických hulmanech disertaci, jenže jsem v roce 2002 nedostal povoleni k výzkumu. Takže moje doktorandská práce byl nakonec výzkum lemura aye-aye na Madagaskaru (čehož ovšem vůbec nelituju). Pak jsem se k hulmanum (a dalším opicím) sice vrátil, ale už ne v Indii, ale v Indonésii, kde už momentálně trávím víc času než v Čechách
Navštívené země:
Větší část Evropy, Turecko, Írán, Pákistán, Indie, Nepál, Čína, Indonésie, Madagaskar
Cestovatelské sny a plány:
Vrátit se nějakou formou k dlouhodobější práci v Indii, případně v Nepálu, aspoň prostřednictvím svých studentů. A nepustit přitom k vodě rozdělanou práci tady v Indonésii i na Madagaskaru. Pokud jde o kratší výlety plánované do budoucna (na obhlídnutí terénu), tak asi v tomhle pořadí: Japonsko (2010), Peru (2011?), Etiopie, Kongo, Tanzanie, Brazílie, Maroko, Alžírsko.
Zvláštní záliby během cestování:
Primárně jsem tu kvůli výzkumu (to je ta část, která mě baví) a ochranářské práci (ta je méně příjemná, ale bohužel nutná...). K jiným věcem se moc nedostanu a ani nějak necítím tu potřebu, on už takhle je to dost pestrý program. Na rozdíl od jiných přírodovědců moc nefotím, respektive fotím nerad, většinou si sem zvu lepší fotografy, než jsem já
Oblíbená historka z cest:
Tohle není můj úplně nejoblíbenější zážitek, jen ho lidi porad chtějí slyšet. Sířím ho vcelku nerad, ale budiž... http://www.zoousti.cz/bornejsky-denik/standa-nejhorsi-tyden-meho-zivota/329.aspx Za pozornost stoji i ten samý příběh vyprávěný z druhé strany: http://www.hedvabnastezka.cz/rady/6-dnu-bloudeni-dzungli-bornea-ocima-ztracene-jindry?highlightWords=jindry
Významné expedice a projekty:
Na webu ústecké ZOO (http://www.zoousti.cz/zpravy-bornejsky-denik.aspx?WebMenuSelect=53) a Radia Leonardo (http://www.rozhlas.cz/leonardo/priroda/_themeline/984) vychází Bornejský deník se zprávami o našem aktuálním dění

Články cestovatele (8):
Balikpapan - svědectví o záhubě indonéské džungle
Kahau nosatý - mizející domov na Borneu
Kahau nosatý - napůl vodní opice
Kahau nosatý - o výzkumu nosatých opic
Kahau nosatý – jak vyburcovat úřady
Pátrání v indonéské džungli
Víceméně šťastný konec pátrání na Borneu
Zas olejné palmy

Oblíbené příspěvky (0):