Velbloudí trh ve vesnici Birgash pulzuje obchodem na samém rozhraní nilské delty a západní pouště, jen několik kilometrů od Káhiry. Každý den se tady prodají stovky velbloudů dovážených z různých koutů Egypta, ale také ze Súdánu a zřídka dokonce i ze Somálska.
Súdánští velbloudi putují čtyřicet dní ze západního Súdánu do oblasti severně od Abu Simbelu v Egyptě, kde jsou většinou prodáni na velbloudím trhu u vesnice Daraw. Odtud absolvují již v nákladních autech čtyřiadvacetihodinovou cestu do Birgashe. Sem často doráží vyhublí na kost a prodávají se za nejnižší ceny. Egyptští velbloudi přicházejí na trh z poloostrova Sinaj a také ze západu a z jihu země.
Obchodníci vybírají z obrovského množství velbloudů na trhu Birgash u Káhiry.
Mezi dvěma rodinami probíhá smlouvání o konečnou cenu velbloudů. Výsledné částky jsou od prvních požadavků výrazně nižší.
Menšího velblouda tady pořídíte za 1500 egyptských liber, zatímco za velkého zaplatíte kolem 3000 liber.
Při obchodování je nutné dát si několikrát přestávku a u vodní dýmky si vše dobře rozmyslet.
Na velbloudím trhu.
Tito velbloudi už svého nového majitele mají.
Po dobrém obchodu se sluší dlouze přátelsky pohovořit o rodině a bohu, ale také o fotbale, který je tady velmi populární.
Život.
Obchodování bývá dlouhé, leckdy také plné emocí, jež umí Arabové bravurně zveličovat.
Stovky velbloudů čekají po dlouhé cestě na nového majitele.
Obchod se často vyhrotí, ale zanedlouho je už opět slyšet smích a přátelské poplácávání po zádech.
Na všechno musí být dost času. Spěch tady neexistuje.
Velbloudi putují na trh ze vzdálených míst nedozírné Sahary.
Bez důležitých značek velbloudi na trh nesmí. Každý obchodník má svou značku, kterou sprejem nebo barvou označí své velbloudy.
Slovo šíša, kterým Egypťané nazývají vodní dýmku, vzniklo z původního slova hašiš. Dříve se v dýmce hašiš s černým tabákem kouřil, dnes se však šíša kouří pouze s tabákem. Přesto mnozí věnují odpoledne relaxaci po vzorů svých praotců.
Velbloudí trh v Birgashi leží jen několik kilometrů od egyptských pyramid. Nejstarší z nich, Džoserova stupňovitá pyramida v Sakkaře, dohlíží již 4600 let na život zemědělců. Pod pyramidou se nachází tajemné město mrtvých.
Ranní Káhira se probouzí do dusného dne.
Více o dvouleté cestě Ondřeje Havelky celou Afrikou se dozvíte na www.nahaafrika.cz
Proč Hedvábná stezka?
Lidé putují Hedvábnou stezkou už 2500 let. Přesto i dnes taková cesta vyžaduje odvahu a vytrvalost. Na Hedvábné stezce každý prožije svá vlastní dobrodružství a objeví pro sebe nová místa nebo třeba sám sebe. Hedvábná stezka je tak symbolem toho, že doba objevů a dobrodružství zdaleka neskončila. Neboť kdo chce, ten je i dnes najde na mnoha místech světa.
