Národní park Gunung Leuser je jednou z největších rezervací fauny a flóry v Jihovýchodní Asii, rozkládající se v severní části indonéského ostrova Sumatra na hranici provincií Aceh a Severní Sumatra. V jeho deštných pralesích se ukrývají 4 ze světově nejohroženějších druhů zvířat. Na přelomu století zde žilo odhadem 500 sumaterských tygrů, 100 dvourohých nosorožců, 300 sumaterských slonů a asi 5000 orangutanů.
A právě tito největší na stromech žijící savci jsou hlavním lákadlem tohoto parku pro turisty z celého světa. Jednou z jeho vstupních bran je vesnička Bukit Lawang, kde se nacházelo i nejznámější rehabilitační centrum pro orangutany dlouhodobě držených v zajetí. Zde se opět učili lézt po stromech, nalézt si potravu, stavět hnízda a svobodně žít ve volné přírodě. Když se to naučili, byly vypuštěni do zdejší džungle v blízkosti centra. Tam měli 2x denně přístup během krmení, a to malými dávkami mléka a banánů, dokud nebyli schopni pod tlakem nedostatku sehnat si potravu v pralese sami a stát se tak plně soběstačnými.
Právě krmení bylo velmi populární atrakcí pro návštěvníky parku, kteří zde mohli pár pravidelných opičích strávníků z dostatečné vzdálenosti pozorovat a fotit. Druhou možností, jak se setkat s těmito krásnými dlouhorukými primáty, bylo podniknout v doprovodu průvodce výlet přímo do nitra hustého pralesa.
V listopadu roku 2003 však přišla „velká vlna“ po řece Sungai Bohoroki, na jejíž březích Bukit Lawang leží. Během noci spláchla vše, co jí stálo v cestě. Zahynulo zde tenkrát 275 lidí a 150 dalších zůstalo nezvěstných. Část vesnice včetně opičího rehabilitačního centra s „krmítky“ byla kompletně zničena. Příliv turistů a s nimi i finančních prostředků pro místní obyvatele zeslábl a lidem ve vesnici, ale i primátům nastaly tuhé časy. Pár měsíců po katastrofě se ale život na březích Sungai Bohorok začíná opět probouzet…
