HedvabnaStezka.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

POSLEDNÍ DISKUSE

ROZHOVOR: Mick Conefrey, anglický horolezec, o natáčení filmu Duchové K2

ROZHOVOR: Mick Conefrey, anglický horolezec, o natáčení filmu Duchové K2

Mick Conefrey je britský spisovatel a filmař žijící v Oxfordu. Posledních dvacet let pracoval hlavně v televizi, a to především pro BBC a většinu hlavních britských a amerických stanic, Discovery a History Channel. Natočil řadu filmů, od experimentálních dokumentů až po úspěšné série jako Icemen a Mountain Men. Natáčel po celém světě, od Kambodži po K2, od Portorika po Špicberky.



Jako mezinárodně uznávaný filmař produkoval několik horolezeckých a objevitelských dokumentů, včetně cenami ověnčeného The Ghosts of K2, na jehož základě vznikla také stejnojmenná kniha Duchové K2, kterou v češtině vydalo nakladatelství JOTA . Kniha letos vyhrála National Outdoor Book Awards v sekci Historie/Biografie. Je rovněž autorem knih Everest 1953, How to Climb Mont Blanc in a Skirt a Adventurer´s Handbook.

Pokud byste se chtěli a autorem osobně setkat, v pátek 20. ledna od 16 hodin proběhne jeho autogramiáda v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí.

Autor Mick ConefreyAutor Mick Conefrey

Z filmu Duchové K2Z filmu Duchové K2

Plakát filmu Duchové K2Plakát filmu Duchové K2

 

Jako filmaře a spisovatele ho fascinuje narativní umění. Miluje, když se mu podaří najít dobrý příběh se zajímavými a komplexními postavami, které se nacházejí v nelehké situaci. Dobré drama podle jeho názoru vzniká tehdy, když jsou lidé vystaveni tlaku. A to je přesně to, co se děje u horolezectví.

Duchové K2

Podmanivý příběh nejvražednější světové hory. K2 je s 8611 metry téměř o dvě stě padesát metrů nižší než Mount Everest, ale co se obtížnosti výstupu týče, s přehledem svého slavnějšího soka předčí. Zabít se na ní můžete snadno jak při výstupu, tak při cestě dolů. Mike Conefrey přináší v této poutavé knize barvitý popis prvních pokusů o dosažení vrcholu i fascinující vhled do složitého dědictví jejího prvovýstupu. Začíná neúspěšnou snahou na drogách závislého okultisty Aleistera Crowleyho a mapuje historii, ve které hned několik velkých a úspěšných mužů propadlo kouzlu K2: od zámožného italského vévody Abruzzského přes revolučního průkopníka lezení ve Spojených státech Fritze Wiessnera, skvělého, ale osudem stíhaného expedičního vůdce Charlieho Houstona až po Achilla Compagnoniho a Lina Lacedelliho, dva Italy, kteří nakonec jako první stanuli na vrcholu. Pro všechny se K2 stala posedlostí, ale ani jednomu nepřinesla štěstí.

Přečtěte s rozhovor s britským horolezcem a spisovatem Mickem Conefrey. Ptá se Rudolf Švaříček:

Velmi si vážím Vaší práce, Vašich skvělých filmů a knih. Které z nich si nejvíce ceníte?

Můj nejoblíbenější film je „Duch K2”. Měli jsme velké štěstí, skvělé rozhovory a rekonstrukce proběhla taky zdařile. A opravdu rád jsem spolupracoval se Stephenem Venablesem, a to jak na dokumentu „The Race for Everest“, tak i na filmu o Matterhornu.

Věnujete se velmi „silným“ příběhům, je složité provádět prvotní průzkum tématu a dát dohromady všechna data a souvislosti?

To záleží na konkrétních okolnostech. Cítím to stejně jako každý spisovatel. Je opravdu vzrušující získávat základní prameny, jako jsou např. dopisy a deníky, obzvláště když nebyly doposud nikde zveřejněny.

Procestoval jste velký kus světa. Která země Vás nejvíc přitahuje a na které místo se často vracíte?

Žil jsem v Itálii a dost jsem ji procestoval, takže Itálie je pro mě skvělé místo na návštěvy, ale velmi rád bych se vrátil do Indie.

Které je Vaše nejoblíbenější místo? Vaše srdeční záležitost?

Můj domov se ženou a dětmi. Nic lepšího být nemůže.

A co Vy a hory? Jaké je nejvýše položené místo, kterého jste dosáhl? Jak dlouhá byla nejdelší doba, kterou jste strávil na horách při jedné konkrétní příležitosti?

Jsem dokumentarista a spisovatel, nejsem „opravdový” horolezec, byť jsem zvládl už hodně treků. Nejvyšší hora, kterou jsem vylezl, je Cotopaxi, a nejkrásnější byl trek do základního tábora K2.

Duchové K2 je velmi silný titul. Já sám jsem se setkal ve vysokých horách s podivnými věcmi a zajímá mne, zdali jste také zažil nějaké zvláštní věci?

Je mi to líto, ale žádné duchy jsem nepotkal! A mým nejhorším zážitkem byla chvíle, kdy jsem zůstal odloučený od svého filmařského týmu na Špicberkách, v sezóně ledních medvědů a bez jakékoli ochrany. Po několika hodinách se nám podařilo spojit se zase se skupinou, ale ta situace byla velmi nepříjemná.

Popsal jste ve své práci oba nejvyšší vrcholy světa. Cítíte jinou mentalitu v Pakistánu a Nepálu (případně v Tibetu)?

Byl jsem na Everestu a K2 a jsou to velmi odlišná místa. Je mnohem snazší dostat se na Everest než na K2, ale Karakoram je mnohem divočejší místo na procestování. Zamiloval jsem si Pakistán a Hunzy a Baltie, s nimiž jsme tam spolupracovali. Mimořádným zážitkem bylo také cestování napříč ledovcem Solo Kumbu se šerpy.

Při výstupu na Everest jsem se musel zastavit ve výškovém táboře C3, kvůli bolestem zubu a následné jeho extrakci – nemohl jsem jít dál. Co je Váš nejpůsobivější horský příběh?

Znovu musím říct, že jsem spíš dokumentarista než horolezec, ale myslím, že nejvíc na mne zapůsobil let v helikoptéře kolem Matterhornu za úsvitu – kolem bylo naprosto jedinečné seskupení oblaků. Nebo když jsme letěli kolem Denali a kameraman přede mnou omdlel.

K2 působí velmi nepřístupným dojmem. Šli jsme ze základního tábora pod K2 dolů přes sedlo Gondogoro.Tam jsem zažil, jak jeden Pakistánec – zcela zoufalý a možná v amoku – si sundal boty a šel bosý ve sněhu dříve, než jsem jej dokázal uklidnit. Zažil jste také nějakou podobnou situaci na hraně?

Nic takové jsem nezažil. Vzpomínám si ale, jak jsem na Korfu natáčel horolezeckou parodii, která patřila k projektu „Angličané v zahraničí”. Natáčel jsem shora, zatímco moderátor lezl nahoru směrem ke mně. A najednou pod ním začal sjíždět terén. Moderátor značně zpanikařil a my ostatní jsme museli spěchat dolů, vylézt k němu a zachránit ho!

Co si myslíte o existenci Yetiho?

Rád bych věřil, že existuje, ale mám pochyby. Fascinuje mě však fotografie Erica Shiptona, na které zachytit otisk Yettiho chodidla, částečně i proto, že u toho byl Michael Ward. Oba muži a jejich přátelé vždycky tvrdili, že je to „bona fide”, a faktem je, že ten otisk nevypadá jako lidská noha.

Jakého místa dosáhli, podle Vašeho názoru, Malory a Irwin?

Myslím, že je nepravděpodobné, že dosáhli vrcholu, ale jistě se to říct nedá. V horách lidé dělají často mimořádné věci.

Jak Vy osobně vidíte budoucnost Tibetu? A budoucí osobu Dalajlámy?

Nemyslím, že se Tibet stane v nedaleké budoucnosti zase nezávislým státem. Čína je nová globální supervelmoc, takže se to opravdu ještě dlouho nestane.

V co věříte? Zvláště, když se pohybujete na horách?

Jsem katolík. Takže v Boha.

Co znamená pro Vás Šangri-La? A Vaše osobní představa štěstí?

Moje osobní představa štěstí zahrnuje prosté věci. Trávit čas se svou ženou a dětmi. Aby všichni byli spolu v pohodě. A ještě lepší je to, když se to děje na nějakém nádherném místě.

Jaké máte cestovatelské plány na rok 2017? Kde na horách se můžeme setkat?

Trochu jsem plánoval návrat do Ekvádoru a zkusil Chimborazo, ale to se nestane, takže moc nevím. Ale moje dvanáctiletá dcera je teď posedlá Islandem, takže možná pojedeme tam.

Jaký nový projekt právě nosíte ve své hlavě?

Velmi odlišnou knihu: Bude to kniha o místě, kde jsem vyrostl, a které je teď místem, kde žijí vesměs přistěhovalci. Moji rodiče byli Irové, ale od té doby se na tom místě usadili Poláci, lidé ze Západní Indie, Pakistánu a Indie.

Už jste někdy navštívil Česko? Líbí se Vám zde? Byl bych velmi šťasten, kdybyste se mohl zúčastnit Cestovatelských střed v Národním muzeu příští rok.

Ano, Prahu jsem navštívil před mnoha lety a moc se mi líbila. Secesní architektura, Nový rok na Václavském náměstí a U Fleků!

Cestovatelský festival GO Kamera

Slavíme 2O let! Ve dnech od 19. do 22.ledna 2017 se uskuteční již dvacátý ročník populárního cestovatelského festivalu GO KAMERA, který tradičně pořádá CK LIVINGSTONE. O své nejlepší filmy, fotografie a zážitky z cest se podělí řada známých cestovatelů, nejlepších horolezců, publicistů, fotografů a dobrodruhů. GO KAMERA je dnes největším cestovatelským setkáním v Čechách i na Slovensku. Ve čtyřdenním maratonu přednášek a promítání se naživo představí mimořádně silná sestava s více než 50 účinkujících.

Mezi hlavní hvězdy festivalu patří i několik zahraničních hostů. Své cesty přiblíží německý dobrodruh Bruno Baumman, který přešel sám pěšky jako úplně první člověk na světě novou cestu skrze mrtvou zónu pouště Gobi a je považován za „Messnera pouště“. V nadcházejícím ročníku se bude věnovat tématům Hedvábná stezka a Himálaj. Na festival zavítá i rakouský záhadolog Güther Schermann, který se aktivně věnuje odkrývání tajemství kruhů v obilí, a svou životní pouť představí i uznávaný anglický horolezec Mick Conefrey. O úspěchy posledních let se také podělí i Radek Jaroš, jenž představí svůj mimořádný projekt Koruna planety. Festival je doprovodným programem veletrhů cestovního ruchu GO a REGIONTOUR a vstupenka na festival současně otevře i brány víkendového výstaviště. Více na www.gokamera.cz.


13.01.2017, Katka Smolová


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Je lepší něco jednou vidět na vlastní oči, než o tom tisíckrát slyšet z vyprávění.